Období po menopauze

Po menopauze by měly postupně vymizet nepříjemné příznaky provázející období před menopauzou, tedy zejména návaly horka a noční pocení. Část žen však trpí návaly horka ještě v šedesáti nebo i sedmdesáti letech. Trvalým problémem mohou být změny libida a suchost poševní sliznice.

V období po menopauze dochází u žen k mnoha změnám, které mají vliv na celkový vzhled a kondici. Mění se např. rozložení tuku v těle, tuk se přesouvá z oblasti prsů a boků do břišních partií. Navíc ženy v tomto období snadno přibírají na váze, a to i při stejném kalorickém příjmu jako dříve. Svalová hmota ubývá při nedostatku pohybu rychleji než v mladším věku. Pokud se chce žena i nadále cítit dobře, měla by o něco snížit kalorický příjem, dodržovat zásady zdravé výživy a přiměřeně se věnovat sportu.

Kvůli hormonálním změnám se u žen v období po menopauze zvyšuje riziko některých onemocnění, zejména kardiovaskulárních onemocnění a osteoporózy.

Kardiovaskulární onemocnění po menopauze

Kardiovaskulárními onemocněními, jejichž riziko stoupá u žen po menopauze, jsou zejména ateroskleróza, angina pectoris a infarkt myokardu. Podobně je zvýšené také riziko cévní mozkové příhody. Významným rizikovým faktorem těchto onemocnění je vysoký krevní tlak.

Základem prevence kardiovaskulárních onemocnění je zdravý životní styl a pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře. Součástí preventivních prohlídek by mělo být měření krevního tlaku, EKG, rozbor krve (hladina cukru a tuků v krvi) a posouzení přiměřenosti tělesné váhy vzhledem k výšce.

Osteoporóza po menopauze

Osteoporóza je onemocnění, při kterém dochází ke snižování hustoty kostní hmoty (řídnutí kostí) a ke změně struktury kostí. Následkem osteoporózy je vyšší riziko zlomenin. Řídnutí kostí je u žen obvykle nejrychlejší právě v prvních několika letech po menopauze. Zvýšené riziko osteoporózy mají ženy s nízkou hmotností vzhledem k výšce, ženy s dřívějším nástupem menopauzy, vícerodičky a ženy žijící nezdravým životním stylem (nedostatek pohybu, kouření, alkoholismus, nízký příjem vápníku).

Preventivní vyšetření na osteoporózu (tzv. osteodenzitometrie) by mělo být provedeno u žen se zvýšeným rizikem v 60 letech, u ostatních žen v 65 letech.

Největší význam v léčbě i prevenci osteoporózy má přiměřená tělesná zátěž, ve starším věku je dostačujících 30 minut chůze denně. Důležitý je dostatečný příjem vápníku a doplnění vitamínu D, buď ve formě kapek nebo injekcí. Při velmi nízké hustotě kostí nebo po zlomeninách jsou pacientům předepisovány léky, které působí proti dalšímu řídnutí kostí. Farmakologická léčba je zcela v rukou lékaře, který musí posoudit přínosy léčby společně s riziky, která z léčby vyplývají.

Zdroje:

Litin, Scott, M.D. Mayo Clinic Family Health Book, 4. vydání, Rochester: Mayo Clinic, 2009

http://www.nia.nih.gov/health/publication/menopause-time-change/introduction