Při infarktu myokardu dochází k odumření části srdečního svalu kvůli nedostatečnému zásobení kyslíkem. Důvodem bývá nejčastěji krevní sraženina, která uzavře nebo zúží jednu ze srdečních tepen. Infarkt nejčastěji ohrožuje pacienty s ischemickou chorobou srdeční, kteří mají srdeční tepny zúžené aterosklerózou.
Příznaky infarktu myokardu
Hlavním příznakem infarktu myokardu je silná bolest na hrudi, která trvá déle než několik minut. Bolest se může z hrudi šířit do dalších částí těla, nejčastěji do levého ramene a paže, dále do zad, břicha nebo čelistí. Kromě bolesti na hrudi se infarkt často projevuje dušností, nevolností, zvracením, nemocný může být zmatený, panikařit, časté je silné pocení.
Až třetina infarktů u starších osob proběhne bez příznaků nebo jen se slabými příznaky a je pak objevena náhodně při EKG nebo holterovském vyšetření.1 Infarkt myokardu bez příznaků je častější u diabetiků.2
První pomoc při infarktu myokardu
Pokud máte podezření, že někdo ve vašem okolí prodělává infarkt myokardu, urychleně zavolejte rychlou lékařkou pomoc nebo zavezte nemocného do nejbližší nemocnice. Vhodné je ihned rozkousat a polknout tabletku aspirinu. Aspirin ředí krev a může tak usnadnit tok krve do srdce přes zúženou tepnu. Pokud je nemocný v bezvědomí, začněte s oživováním podle pokynů tísňové linky.
Diagnostika infarktu myokardu
Infarkt může být velmi rychle diagnostikován pomocí EKG vyšetření a krevních testů. Další vyšetření, např. echokardiografie, pak lékařům pomáhají rozhodovat o další léčbě.
Léčba infarktu myokardu
Počáteční léčba infarktu myokardu spočívá v podávání léků, které ředí krev a přispívají k rozpouštění krevních sraženin, případně tlumí bolesti způsobené infarktem. Následně je obvykle ve specializovaném centru provedena angioplastika, což je operace, při které se zprůchodní a pomocí stentu trvale vyztuží postižená tepna.
Dlouhodobá léčba po infarktu myokardu
Většina pacientů po prodělaném infarktu myokardu musí doživotně užívat léky, které jsou prevencí opakování infarktu. Nedílnou součástí prevence je také změna životního stylu – udržování zdravé váhy, vyvážená strava, dostatečný pohyb a nekuřáctví.
Zdroje:
1 Topinková, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vydání, dotisk. Praha: Galén, 2010
2 Beers, Mark H., MD. The Merck Manual of Health & Aging, USA: Merck & Co., Inc.
Litin, Scott, M.D. Mayo Clinic Family Health Book, 4. vydání, Rochester: Mayo Clinic, 2009