Jako tlakový Holter je označováno 24hodinové vyšetření krevního tlaku pomocí elektronického tlakoměru, který má pacient připevněn na těle. Vyšetření je zcela bez rizika a není potřeba se na něj nijak připravovat.
Vyšetření je vhodné zejména pro pacienty:
- s kolísavými hodnotami tlaku naměřenými v ordinaci lékaře,
- s rozdílnými hodnotami tlaku naměřenými v ordinaci lékaře a při domácím měření,
- u kterých tlak nereaguje na léčbu,
- u kterých je podezření na krátkodobé epizody velmi nízkého tlaku během dne.
Jak vyšetření tlakovým Holterem probíhá
Krevní tlak je sledován pomocí elektronického tlakoměru, který se skládá z měřícího přístroje, který se připevní na opasek nebo zavěsí přes rameno a hrudník, a manžety, která se nasadí na paži levé ruky (popř. pravé u leváků). Měření probíhá stejným způsobem jako u ostatních tlakoměrů, tedy pomocí nafouknutí manžety a sledování krevního tlaku při vypouštění vzduchu z manžety. Intervaly měření jsou 15 minut přes den a 30 minut v noci nebo 30 minut přes den a 1 hodina v noci. Měření trvá obvykle 24 hodin, v některých případech 48 hodin. Pacient může provádět během dne běžné činnosti, jen ve chvílích, kdy přístroj provádí měření, by se měl zastavit a zůstat v klidu, aby měření nebylo ovlivněno pohybem. Jediné omezení spočívá v tom, že s přístrojem se není možné koupat, protože by mohlo dojít k jeho poškození.
Vhodné je vést si během vyšetření záznam o skutečnostech, které mohou tlak ovlivnit, např. fyzické zátěži nebo prožívaném stresu. Pacient by měl lékaře informovat o všech lécích, které během vyšetření užil nebo které užívá dlouhodobě. Důležité jsou také informace o potravinových doplňcích a bylinných přípravcích.
Výsledky vyšetření tlakovým Holterem
Výsledky jsou k dispozici ihned po skončení vyšetření. Lékař vyhodnocuje především následující hodnoty:
- průměrná 24hodinová hodnota krevního tlaku,
- průměrné denní hodnoty krevního tlaku,
- průměrné noční hodnoty krevního tlaku – vyhodnocuje se noční pokles krevního tlaku oproti denním hodnotám (noční hodnoty krevního tlaku by měly být alespoň o 10 % nižší než denní),
- rychlost ranního zvyšování krevního tlaku – ráno je kritickým obdobím pro vznik infarktu myokardu,
- maximální a minimální hodnoty krevního tlaku během dne,
- poměr počtu naměřených hodnot vysokého krevního tlaku a normálních hodnot,
- reakce tlaku na podávané léky, příp. zátěž během dne,
- tepová frekvence během měření.
Zdroje:
http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2011-07/28-dotazy-a-odpovedi.pdf