Sestřih odumřelé nadzemní hmoty po konci vegetace

V pozdním podzimu a během zimních měsíců je možné postupně odstraňovat odumřelou nadzemní hmotu vytrvalých zahradních květin. A to zejména u těch druhů, jejichž nadzemní část koncem vegetace zcela odumírá a rostliny přežívají zimu např. v podobě přízemních listových růžic (např. zápleváky), zkrácených přízemních výhonků (např. zavinutky) či pupenů, rašících na jaře z kořenové hlavy (např. záhonové plamenky – Phlox paniculata). S odstraňováním odumřelé nadzemní části ale není třeba nijak spěchat a je možné jej odložit až na konec zimy. Odumřelé nadzemní části totiž do značné míry chrání přezimující listové růžice před poškozením mrazy (a to zejména delšími holomrazy) a poskytují úkryt pro mnohé živočichy, především ptáky, a přináší jim rovněž i vítané zimní zpestření stravy v podobě semen, které na rostlinách mohou nalézt.

Ochrana stálezelených vytrvalých květin

Příkladem stálezelených, vytrvalých zahradních květin jsou třeba dlužichy (Heuchera), mitrovničky (Tiarella), čemeřice (Helleborus) a vytrvalé juky (Yucca filamentosa). Těmto rostlinám hrozí poškození zejména při déle trvajících holomrazech. Vhodnou ochranou je zakrytí rostlin listím nebo vrstvou chvojí, které rostliny přistíní. Na jaře pak stačí listí kolem rostlin rozhrnout, není nutné jej ze záhonů odstraňovat.  Při déletrvajícím období bez deště či sněhu prospěje i stálezeleným trvalkám občasná zimní zálivka (v bezmrazých dnech).

Zdroj: www.botanicka.cz